JFO

Jak zní dobrá zpráva, když ji místo slov předá celý orchestr? Dobré zprávy staví na hudbě, která umí během chvíle změnit tempo, náladu i sílu. Dvořákův Karneval se rozbíhá v rychlém tempu a plném orchestrálním zvuku, uprostřed se ale na chvíli výrazně zklidní. Rossiniho Vilém Tell pak v závěru přichází s rychlou fanfárou a hudbou, která žene celý orchestr dopředu. Vedle […]

Co když jedna z nejslavnějších Brahmsových melodií vlastně není tak úplně Brahmsova? Právě Uherský tanec č. 5 je dobrým příkladem hudebního omylu, který přežil dodnes. Brahms při jeho vzniku použil melodii skladatele Bély Kélera v domnění, že jde o tradiční lidovou píseň. A právě podobné příběhy, mýty a nepřesnosti se během koncertu dostanou ke slovu spolu s hudbou samotnou. Program se přitom pohybuje

Trombon, klarinet a tuba se během jediného večera postupně postaví před celý orchestr. Každý z nich přitom ukáže úplně jinou sólovou tvář. Grøndahlův koncert nechává vyniknout zpěvnost i technické možnosti trombonu, Weber svěřuje hlavní roli klarinetu a na závěr přijde tuba – v koncertu Ralpha Vaughana Williamse, který je vůbec prvním dílem tohoto druhu napsaným pro tubu a orchestr. A ještě

Tři akordy, tři béčka. U Mozartovy Kouzelné flétny to není jen náhoda. Číslo tři se v Kouzelné flétně vrací znovu a znovu. Souvisí i se zednářskou symbolikou, která je v opeře ukrytá. Už jen předehra začíná třemi výraznými akordy a je napsaná v tónině se třemi béčky. Právě podobná tajemství, odkazy a významy, které při běžném poslechu snadno utečou, jsou tentokrát hlavním tématem koncertu.

Co všechno musí hudebník zvládnout, aby náročná hudba nakonec zněla úplně samozřejmě? Závěrečný koncert řady C se dívá na výzvu z několika stran – jako na něco, co může stát před interpretem i samotným skladatelem. Rachmaninov například v 18. variaci své Rapsodie vezme Paganiniho téma, obrátí směr jeho melodie a vytvoří z něj úplně jinou hudební podobu. Šostakovič zase napsal svůj

Tentokrát nejsou mladí jen pěvci – za dirigentským pultem se budou střídat i budoucí dirigenti. Jeden večer nabídne několik úplně odlišných podob zpěvu s orchestrem. Mozartova Fiordiligi patří k mimořádně náročným sopránovým rolím, Bellini přinese příběh Giulietty z opery inspirované Romeem a Julií a v Čajkovského Evženu Oněginovi dostane hlavní prostor tenor. K tomu se přidá pohádková Sněhurka Rimského-Korsakova, Dvořákova Terinka a ve druhé